Úvahy o “vědeckosti” v orální implantologii

Na základě vlastních zkušeností a statistik velkých skupin námi léčených pacientů se naše kliniky již před časem rozhodly, že se zaměříme výhradně na metodu osseofixace. Od roku 1998 již nenabízíme léčbu, která by využívala (podle našeho názoru zastaralou) metodu osseointegrace. Jsme si však vědomi, že mnoho klinik tuto starší metodu používá dodnes.

Pacientům, kteří se chtějí o této starší metodě dozvědět více, doporučujeme, aby se informovali na klinikách, které ji stále nabízejí. Typickými značkami/příklady této metody jsou např. "Straumann^®" a "Nobel Biocare^®". Je pravděpodobné, že všechny ostatní „dvoustupňové systémy implantátů“ fungují stejným způsobem jako uvedené značky. Pravděpodobně vedou ke stejným výsledkům léčby a jsou s nimi spojeny stejné obtíže a problémy. V mnoha případech všechny vyžadují „kostní augmentaci“ a pečlivý výběr vhodných pacientů (tj. výběr pacientů).

Srovnávací studie mezi metodou osseofixace a metodou osseointegrace nebyly nikdy provedeny. Takové studie se zdají být neetické, protože plně informovaní pacienti by se nikdy nerozhodli pro metodu osseointegrace poté, co by byli správně informováni o existenci a fungování metody osseofixace.

Prozkoumali jsme dostupnou literaturu: V dostupné odborné literatuře o metodě osseointegrace se zdá, že je závažným způsobem porušena důležitá zásada ITT. Proto nelze velké množství vědecké literatury v oblasti „osseointegrace“ použít jako referenční nebo pro srovnání. Univerzity k tomuto tématu doposud mlčí.

Co je ve všech nám známých „vědeckých“ studiích nesprávné nebo dokonce zfalšované: Vzhledem k velkému (ale nikde podrobně nezveřejněnému) rozsahu „výběru pacientů“ použitému v publikovaných studiích nebyla použitelnost a účinnost dvoustupňových implantátů (metoda osseointegrace) u průměrné populace nikdy reálně zkoumána a popsána. Při bližším pohledu jsou publikované studie v oblasti dvoustupňových implantátů pouhými zprávami o pečlivě vybraných případech (tj. v nejlepším případě náhodně sestavené série případů), nikoliv randomizovanými kontrolovanými studiemi (RCT). Přesto se mnoho publikovaných studií (i v dobrých časopisech) prohlašuje za randomizované kontrolované studie (RCT).
Zejména švýcarské univerzity se na tomto překrucování vědeckých faktů podílejí přibližně od roku 2000. Zavádění veřejnosti a zamlčování skutečnosti jde tak daleko, že ani dozorové orgány, jako je Swissmedic nebo německý BFARM, se nechtějí zabývat zprávami o jednom z nejzávažnějších problémů konvenční implantologie: ačkoli až 80 % používaných konvenčních implantátů způsobuje jako vedlejší účinek peri-implantitidu, příslušné zprávy nejsou vůbec zpracovávány.

Kromě toho bychom chtěli zainteresovanou veřejnost upozornit na skutečnost, že konvenční zubní implantáty jsou u starších osob stejně indikovány méně často, protože pacienti mají s přibývajícím věkem k dispozici stále méně čelistní kosti a protože se s přibývajícím věkem objevuje stále více doprovodných onemocnění, tj. tito lidé jsou selektováni a zůstávají neléčeni. To je velmi neuspokojivé. Tato skupina pacientů (ve skutečnosti jsou to pacienti ve věku 60+, kteří potřebují implantáty nejnaléhavěji!) zůstává v každodenní klinické praxi z velké části neléčena, pokud se používá starší metoda osseointegrace.

Rozsáhlé a výhradně pozitivní výzkumné zprávy o Strategic Implant^® jsou k dispozici již dlouhou dobu.

Závěrem bychom rádi zmínili, že v USA a různých dalších zemích světa doporučují pojistitelé zubních lékařů svým klientům, aby informovali své zákazníky (tj. pacienty), že implantáty, které fungují podle metody osteointegrace, fungují v průměru pouze sedm až osm let. Na základě těchto skutečností předpokládáme, že dvoufázové implantáty jsou spíše dočasné implantáty. Zdá se, že v průměru mají daleko k tomu, aby byly trvalým řešením. A vzhledem k požadavku na kritický „výběr pacientů“ mohou být tyto implantáty používány pouze u malé skupiny populace.

Ze všech výše uvedených důvodů jsme se rozhodli tyto starší typy implantátů u našich pacientů nepoužívat.